Honzo, když MIBCON slavil 20 let, vzpomínal jsi na svůj příchod do firmy, kterou tehdy vlastnil Jirka Melzer. Jaký je rozdíl mezi MIBCONem v roce 2006 a dnes?
Na svůj první den si pamatuju přesně. Byl to 2. květen 2006 a venku panovalo nesnesitelné vedro. Jeli jsme s Jirkou koupit mobilní telefon do obchodu a já pořádně ani netušil, do jakého IT kolotoče naskakuju. Ve spoustě věcí jsem byl naivní, a než jsem se trochu rozkoukal, tak určitě i neobratný.
Prakticky hned jsem se pustil do práce a začal skládat tým lidí, které bavilo dělat věci kolem datových skladů a reportingu. Postupně jsme pronikali do projektů, které v té době implementovaly ostatní mibconí týmy, a časem jsme získávali i vlastní nové zákazníky.
V čem byl tehdejší MIBCON jiný oproti MIBCONu verze 2023? Určitě ve velikosti. Obchodních partnerů, projektů a týmů je dnes samozřejmě mnohem víc. To se týká i technologií. Postupně se začala měnit například organizační struktura a firemní procesy, zkrátka pravidla vnitřního fungování. A ještě jedna věc: Když jsem do MIBCONu přišel, všichni se znali navzájem, a to včetně rodinných příslušníků. To je jeden z velkých rozdílů proti dnešku.
Na druhou stranu úplně nevidím rozdíl mezi tím, proč a jak se věci dělaly dříve a jak je to teď. Obchodní partneři chtějí vylepšovat nebo úplně měnit své firemní procesy, případně přicházejí s novými potřebami, a my se jim snažíme vyhovět a na základě našich znalostí a zkušeností pomoci. Jenom mám pocit, že jak se obecně zvyšuje komplexita problémů, stává se, že se někdy věci dělají zbytečně složitě.
Vídáš se s Jirkou Melzerem ještě?
Občas se potkáme nebo si zavoláme, pokud je co řešit. Co je asi podstatné říct, je to, že bez něho by MIBCON neexistoval. Nejde jenom o to firmu založit, ale i mít nějakou myšlenku, jak a hlavně s jakou kulturou ji posouvat dopředu. Jirka měl navíc jednu obrovskou výhodu. Znal dobře jak procesy u retail zákazníků, tak i možnosti SAPu v této oblasti.
Už nějakou dobu jsi v čele MIBCON Group. Jaká je její dlouhodobá vize?
Možná to bude znít v dnešní době zvláštně, ale já osobně na vize jak bude vypadat nebo nebude vypadat nějaká firma úplně nevěřím. A v IT už vůbec ne. Tím pádem je ke své činnosti nepotřebuju. Skoro všechny naše společnosti jsme vložili pod jednu společnou „střechu“, tedy do skupiny MIBCON Group a.s., s jediným hlavním cílem: Dát je všechny na stejnou úroveň. Každá z nich má v principu ale vlastní řízení a organizační strukturu, specifickou firemní kulturu, a hlavně – své vlastní zákazníky. Podle potřeby pak vytváříme společné týmy a snažíme se samozřejmě přenášet potřebná know-how mezi nimi.
Tenhle formát nám také umožňuje lépe řídit investiční projekty a oddělovat od sebe různé typy podnikání. Aktuálně máme v portfoliu vedle standardních IT společností například start-upy, společnost zabývající se realitami i jednu průmyslovou firmu. Nevím, jestli se tohle dá nazvat vizí, ale prostě nás baví pomáhat na svět novým projektům a být nějakým způsobem u toho, když bojují o své místo na slunci. Samozřejmě při tom hraje roli i ekonomické hledisko.
Co se ve skupině změnilo za posledních 5 let?
Vlastně jsem to naznačil už v předchozí odpovědi. Skupina se primárně rozšiřuje, a to hlavně díky rozvoji svých dceřiných společností. Prakticky všechny se svojí vlastní rychlostí rozvíjejí a do určité míry i osamostatňují.
Co mě pokaždé tak trochu fascinuje, je rozsah námi nabízených služeb a pestrost produktových portfolií. Kromě působení ve víceméně konzervativních sférách businessu, jako je SAP, se vrháme do dalších oblastí. Zmínil bych například AI, blockchain technologie a poslední dobou i vývoj vlastních produktů.
Myslím, že právě to je jeden z důvodů, proč k nám přichází mladá generace IT specialistů – mohou u nás totiž doopravdy dělat to, co je baví a v čem se chtějí rozvíjet. Tím neříkám, že je to vždy jednoduché. Naopak, projekty jsou náročné a vyžadují určitou psychickou odolnost.
Jak ses od roku 2018 posunul ty sám, ať už profesně, nebo mimo Mibcon?
To by bylo na dlouhé vyprávění, jen nevím, jestli by zajímalo širší publikum. (směje se) Pracovně se pořád pohybuju v naší mibconí komunitě, kterou žiju. Snažím se pomáhat, kde to je potřeba. Někdy je mě potřeba více a někdy méně. Někdy mě nechtějí raději vidět vůbec, abych zase něco nového nevymyslel... Mimo pracovní židli se vzdělávám v oboru psychoterapie a pracuju s několika sportovci na rozvoji jejich mentálních dovedností. To jsou věci, které mě vedle rodiny, sportu a pracovních povinností naplňují asi nejvíc.
Tipneš si, kam se bude ubírat technologický vývoj v oblastech, které MIBCON Group pokrývá?
Na tipování moc nejsem. Jako gambler bych se určitě neuživil, protože když už jsem nějakou tipovačku zkusil, nikdy to nevyšlo. (směje se) Ne vážně, na tuhle otázku se nedá jednoduše odpovědět. Ona má dvě strany. Jednou z nich jsou požadavky našich zákazníků a důvěra, s níž se na nás obracejí. A za tu je jim potřeba poděkovat, protože bez nich bychom neexistovali. Jsou to oni, kdo přichází s nápady a podněty. Na nás je vymyslet řešení a navrhnout, jak ho technologicky zrealizovat.
Druhou stranou jsou požadavky a potřeby Mibcoňáků. Technologie jsou totiž to, co nás baví, a tak si je chceme na různé úrovni zkoušet a osahávat. Táhne nás to k nim. Někdo by mohl říct, že si chceme hrát. A tyhle dvě strany mají tu vlastnost, že se svým způsobem přitahují. Možná právě to je důvodem, proč tu jako MIBCON jsme už 25 let a proč je o naše služby stále zájem. I když, a to je trochu paradox, ve světě českých IT firem značku MIBCON moc lidí nezná.
Před pěti lety sis přál, aby se v rostoucím MIBCONu podařilo zachovat něco z původní atmosféry, kdy vás bylo jen pár. Daří se to?
Hodně se o tom poslední dobou bavíme. Co to vlastně je ta původní atmosféra, na jakých hodnotách vůbec naše společnosti stojí a jak se to promítá do firemní kultury. Ať se na to budeme dívat jakkoliv, musíme si uvědomit, že atmosféru v MIBCONu si do určité míry vytváříme sami. A to my všichni. Jsem toho názoru, že atmosféra se nedá vytvořit uměle, na základě nějakých pokynů od vedení společnosti. Aby byla autentická, musí vznikat zevnitř, z potřeb a přirozenosti nás samotných. Dávat prostor úvahám na tohle téma se myslím daří, ale hodnotit, jak to má se „správnou“ atmosférou být, úplně nechci. Bylo mi dobře v atmosféře, která tu panovala před pěti lety, a je mi dobře i v té současné. I když se od sebe pochopitelně liší.
Co bys skupině MIBCON Group popřál do příštích pěti let?
Ať tady můžeme za pět let spolu zase bilancovat, co všechno se našim firmám povedlo. A ať mají všichni ve skupině radost z toho, že se jim daří. A taky doufám, že ten rozhovor budu dělat za těch pět let zase s tebou. :)
Díky za milé přání a taky za celý tenhle rozhovor!