Mému příchodu do MIBCONu předcházela návštěva u tehdejšího majitele Jirky Melzera, kterou jsem absolvoval nad sklenicí červeného vína. Zda sklenice byla jedna nebo jich bylo více, si už nepamatuji. Dobře si ale pamatuji svůj tehdejší sen. Spojit skupinu lidí, která se bude věnovat technologiím SAPu v oblasti datových skladů a reportingu.
Začali jsme společně budovat tým z lidí, kteří již ve firmě byli (Ondra Straník a Jana Bittnerová) a nově příchozích kluků z O2, tehdy ještě Českého Telecomu (Pepa Šašek a Pavel Plechatý). Pak se přidali další a již koncem roku 2007 nás bylo kolem 10 konzultantů.
Začátky přitom nebyly jednoduché, ať už z důvodu verzí systému SAP BW, nebo v souvislosti se specifiky procesů u zákazníků. Týmy se učily spolupracovat jak interně mezi sebou, tak se zákazníky. Postupem času se stával náš tým silnějším a rozšiřovali jsme portfolio poskytovaných služeb. Kromě datových skladů začal MIBCON dodávat řešení pro podporu plánovacích procesů nebo integraci systémů.
Byl to pro nás šok, přijít od korporátních zákazníků a začít implementovat u maloobchodních a velkoobchodních zákazníků. Mladická namachrovanost vzala za své a museli jsme se přizpůsobit tempu i procesům, které byly pro nás absolutně nové.
Celou dobu jsme měli snahu umět vždy nejnovější verze a technologie a nebát se zamířit i do úplně nových oblastí. Příkladem jsou nástroje z rodiny BOBJ, BPC nebo HANA. V posledních letech pak zpracování velkých dat nebo datové analýzy.
S Petrem Anderlem jsme si dali nelehký cíl evangelizovat trh o nástrojích Business Object, které v té době SAP koupil. Hodně často jsme byli frustrovaní a ztráceli naději, že jdeme dobrou cestou. Mezi Petrem a mnou to vypadalo jako v italské rodině, ale přitom byl SW vyvíjen ve Francii. Nakonec se to hlavně díky němu povedlo a dneska je tato platforma etablovaná nejen u našich zákazníků.
Na podzim roku 2007 jsem se stal předsedou představenstva, vedoucím poradenství a určitou dobu zastával paralelně tyto funkce s vedením divize BI. Postupem času jsem pak přebíral roli generálního ředitele firmy, a to až do roku 2016, kdy jsem předal žezlo Ondrovi Dědinovi. To už měl MIBCON více než 120 zaměstnanců a několik firem ve skupině.
Během toho času firma prošla řadou malých či velkých změn. Jednou z velkých změn bylo i zavedení interního SAPu (2008) nebo stěhování do současného sídla. Podle mého názoru ale největší změny přinášeli sami zákazníci. Ti mají největší vliv na atmosféru mezi námi. Většinou přinesou spoustu změn a trochu s námi, dalo by se říci, zatřesou.
Otázkou zůstává, zda se může zachovat vnitřní atmosféra, když roste počet zaměstnanců, zákazníků a firem, které se pohybují kolem MIBCONu.
Je jasné, že by bylo krásné udržet některé věci jako na začátku. Hlavně efektivita rozhodování se se zvyšujícím počtem začíná zmenšovat. Někteří z kolegů se i z těchto důvodů rozhodli jít vlastní cestou. Ze začátku jsem to bral osobně a hodně mě to mrzelo. Postupem času jsme pochopil, že je to normální vývoj, který lze ovlivnit pouze částečně. Přesto si myslím, že vnitřní atmosféra v MIBCONu je dobrá. Vážím si toho, protože kdo tuto práci nezná, nemá představu, jak psychicky náročná je. Vážím si loajality lidí, kteří se mnou pracují, a v těžkých chvílích se vzájemně podrží a hlavně mi umožňují rozšířit si obzory.
Protože letos v říjnu slavíme 20 let, přinášíme postupně i další vzpomínky Mibcoňáků, dinosauří i novodobější.
