20 let historie MIBCONU. V příbězích Mibcoňáků.

Když Honza Hiller přišel v roce 2000 do MIBCONu, firma existovala dva roky.

Image title

Image title

Honza Hiller, konzultant z divize finance a logistika, nastoupil do MIBCONu v roce 2000, ještě když studoval na VŠE. Jakožto podnikavý student měl už za sebou nejednu pracovní zkušenost, včetně zahraniční stáže.

„Přišel jsem jako zaměstnanec číslo 7,“ vzpomíná na doby, kdy firmu (která dnes čítá téměř 120 lidí) řídil její zakladatel Jiří Melzer. „A dostal jsem se rovnou do toho, jak MIBCON dělá projekty. Že to prostě dáme, to formovalo tu starou partu. Všichni jsme se pohybovali většinou až za hranou svých možností, učili jsme se za běhu. V MIBCONu tehdy fungovaly v podstatě dvě party, každá měla svého zákazníka,“ vypráví. Spojení s klienty byla tak silná, že IT specialisté na straně zákazníků a konzultanti se v čase občas „promixovali“.

O rok později Honza přešel na projekt u zákazníka Xerox. „Tím jsem se odpojil od mibconích projektů, 3,5 roku jsem full-time pracoval pro jednoho zákazníka. Dělali jsme roll-outy po severní a západní Evropě, byli jsme pořád v letadle. Moje poslední štace bylo Holandsko, na 11 měsíců jsem se odstěhoval do Amsterodamu. To byla velká pracovní i životní zkušenost“

Řady konzultantů se tak rozrůstaly, bylo potřeba nescházet se jen u zákazníků, chyběly společné prostory. „Kanceláře nejdřív nebyly, až v roce 2002 nebo 2003 se začal osidlovat „Hrad“, prostě vila v Hrnčířích,“ popisuje. I tam už se formovaly rysy dnešního mibcoňáckého ducha.

„Pořádaly se tam „hradní parties“, tedy večírky u ohně, piva a buřtů, kolikrát i se zákazníky,“ říká Honza o tehdejší atmosféře. Firma nabírala další klienty, přibyly společnosti zabývající se retailem ve stavebnictví.

„Lidi byli spíš u zákazníků, prostředí bylo neslučitelné s tím, že by se tam pracovalo na více projektech zároveň,“ popisuje Honza postupné rozrůstání MIBCONu. Po deseti letech existence se MIBCON změnil na akciovou společnost, kterou postupně manažersky i vlastnicky převzali další, noví „hráči“ – dnešní předseda představenstva Honza Holík, generální ředitel Ondra Dědina.

A proč Honza Hiller nikdy za ta léta neměnil, přestože ho čas od času jinam lákali? „Práce byla dostatečně různorodá, střídal jsem zákazníky a země.  Po několika Retail projektech v ČR jsem ještě asi 4 roky pracoval pro Kaufland, hodně i v centrále v Německu. Prakticky to znamenalo změnu zaměstnání, ale pořád jsem mohl zůstat ve stejném mibconím dresu, což mi vyhovovalo.“ vysvětluje. „Poté, co jsem investoval nemalé peníze do MIBCONu a stal se akcionářem, jsem ani jinou možnost neměl.“

Další milník, jak profesně pro něj, tak z jeho pohledu i pro firmu, byl loňský projekt pro KV Elektro. „Ten byl opravdu mega svým rozsahem, komplexností a integračními vazbami. Myslím, že to nás, ale i zákazníka, poučilo, a nás také naučilo mnohem více plánovat kapacity. Tím, co jsme dodávali najednou, to bylo unikátní,“ podotýká.

Dalším důvodem, proč stále zůstává, je filosofie MIBCONu ve vztahu k zákazníkovi. „Říkáme mu pravdu, i když ji nechce slyšet. Už se nám i stalo, že se nám zákazník vysmál, že jsme moc drazí, ale pak se k nám vrátil… Zákazníky, kteří jsou nepoučení, poučíme, a pak na základě toho s námi začnou spolupracovat, anebo naopak vůbec nezačnou. Obzvlášť je tenhle způsob partnerství nutný u strategických zákazníků. Vždycky se líp komunikuje, když je tam vzájemná důvěra a hraje se s otevřenými kartami,“ uzavírá Honza.

A protože letos v říjnu slavíme 20 let, přineseme postupně i další vzpomínky Mibcoňáků, dinosauří i novodobější.